Dlouhé zimní večery #2 - 8.

             Už podruhé je tu zimní (vánoční) atmosférou prosycený projekt od koho jiného než od Táni!

Minulé téma zní: Vánoce plné kouzel

 Snad všichni to cítíme, tu vánoční atmosféru, která není v žádném jiném období v roce.Všichni tak nějak zjihnou, mají lepší náladu a chovají se k sobě líp. Protože...

kouzelné ná Vánocích jsou dárky. Snad nic víc nezahřeje, když někomu dáte dárek, jemu se líbí a celý večer se na něj hezky dívá a je rád, že ho dostal. I když dostávání dárků taky není k zahození. :D

kouzelné na Vánocích je to, že v televizi dávají KONEČNĚ něco, na co se dá dívat, a to pohádky a vánoční filmy. ♥ Musím se přiznat, že poslední dny nedělám nic jiného, než že jenom dokola sleduji pohádky, které znám nazpaměť, ale stejně se mi pořád líbí.

kouzelný na Vánocích je i ten klid. Když totiž odečteme předvánoční stres, tak jsou přece Vánoce svátky klidu a míru. I když u mě to tento rok moc neplatí, protože poslední dva dny jsem moc nebyla doma a v pátek mířím do Prahy. No co, pár dní v klidu se určitě najde.

kouzelné na Vánocích jsou i knihy. Rozhodla jsem se pro Vánoce ve stylu fuck school a budu jenom íst. Škola se bude řešit až v lednu. A jetli jsem počítala správně, už jsem dostala 9 knížek a 3 ještě dostanu, takže číst mám vážně co.

a poslední, ale nejdůležitější, kouzelná na Vánocích je rodina. Já můžu za sebe říct, že my se jako rodina vždycky stmelíme a strávíme spolu spoustu času.

P.S. Kdyby byl tenhle článek moc sentimentální, tak mě omluvte, ale i na mě ta vánoční atmosféra dolehla.

    

Dlouhé zimní večery #2 - 7.

             Už podruhé je tu zimní (vánoční) atmosférou prosycený projekt od koho jiného než od Táni!
Čaute! Po týdnu (a jednom dni) se opět hlásím do služby, bože ten týden byl jako věky. Na notebook jsem se skoro vůbec nedostala, moje jediná činnost se odehrávala na tabletu a to na weheartit.com. Ostatně, kde jsem na to jako měla vzít čas, že? My schedule: škola --> učení --> spánek. Nic víc nic míň. Vážně si snažím udržet dobrý průměr, protože jestli chci jít na tu vysokou, na kterou chci, tak musím pořádně makat. No nic, nebudu vás zdržovat, možná ještě zítra přidám Knižní chvilky, kde se pořádně vybrečím (:D), ale teď už k dnešnímu projektu: Dlouhým zimním večerům.

Dnešní téma zní: Horká čokoláda, čaj či káva

Takže nejen, že se to rýmuje, ale i mi to hraje do mé aktuální noty. Dnešní den (jako ostatně většinu rán) si zpříjemňuji čajem. Ono mi ani nic jiného nezbyde, když se podívám ven, tam sníh a několik stupňů pod nulou, že? :)

Musím říct, že horkou čokoládu si moc nedávám. Maximálně před hudební výchovou ve škole s kamarádkami, aby nám bylo hej. :D (a do učebny se s pitím nesmí, takže vždycky "bohužel" musíme zůstat na chodbě). No a to mi připomnělo, že jsem u nás doma ještě nezkusila Chococino od Dolce Gusto, na čemž úplně ulítavá moje sestra, takže taky bych to měla vyzkoušet. ;)

Poslední na seznamu je káva. No, co k ní říct. Kafe si většinou nedávám, protože mám zvýšenou reakci na kofein a například když si ho dám v pět odpoledne, tak do půlnoci jsem jako ta veverka ze Za plotem. To stejné a horší mám s Coca Colou a o energy drincích ani nemluvě. :D Ale když už si kafe dám (dopoledne samozřejmě), tak nejchutnější a nejlepší je kafe od Starbucks, které si ale bohužel můžu dovolit jen párkrát za rok, když mám cestu do Prahy. A nejoblíbenější příchuť? Perníkové nebo karamelové macchiato, jednoznačně a bez debat.

Sice tenhle nápoj Táňa v názvu nezmínila, ale já Vám o něm říct přece musím. Není to nic jiného než moje guilty pleasure -  kakao aneb nápoj bohů. :D Ale ne, já jen kakao zbožňuju, naprosto a bezvýhradně. Teď mě budete mít sice za mimino, ale ještě do minulého roku mi ho dělal jen taťka, protože já byla moc líná se to naučit. Teď už jsem samozřejmě velká (:D je mi šestnáct a půl), kakao si dělám sama a pokaždé vyzkouším něco nového: skořici, marshmallow, skořici + marshmallow atd.. Jestli máte někdo nějaké tipy, budu určitě ráda. :)

Tak a teď co Vy a horké nápoje v zimním období?

                                                                      

Dlouhé zimní večery #2 - 6.

               Už podruhé je tu zimní (vánoční) atmosférou prosycený projekt od koho jiného než od Táni! Bez mučení dámy a pánové, minulé téma jsem vynechala. A proč? Protože jsem vůbec netušila, co na téma: "Jmelí: způsob jak někoho políbit" vymyslet, zvlášť když o lásce je i tohle téma, takže jsem si všechno schovala na dnešek.

Nedělní téma zní: All I want for Christmas is you


♫ Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé...♫ Myslím, že snad už každý psal Ježíškovi nebo v našem případě spíš řekl rodičům, co by si přál. (Omlouvám se všem, co v Ježíška ještě věří.) Ale určitě tu je něco, co si nemůžeme jen tak přát pod stromeček, co se nedá koupit. A co že to je? Je to jasné, láska.

Myslím, že už jsem vyrostla z toho, aby to jediné, o čem jsem celé dny snila je mít kluka (říkat přítele mi pořád přijde moc dospělé). Od dob mé první lásky a základky to tak bylo dnem i nocí. No dobře, bylo to zhruba předminulý rok, když mi bylo krásných a naivních patnáct. Z tohohle roku nevinnosti mě ale potom trošku drsně probrala realita. Bohudík, od té doby uplynula spousta času a já mám za sebou pár.. ehm.. jak to říct? Úletů? Řekněme to tak, že moje léto bylo trochu víc divoké, než jsem očekávala - toť vše, aby se to tu nepřeměnilo v srdceryvný deníček. :D Nicméně, na tu pravou lásku  pořád čekám a kdo říká, že by nemohla příjít na Vánoce? Nejlépe třeba rovnou pod stromeček? :D

All I want for Christmas is you. Bůh ví proč se mi jako první nevybaví moje první odstavce, ale právě nějaký romantický film. Znáte to, nejlépe ještě z období Vánoc. No jaký jiný film než Láska nebeská mě mohl napadnout. A protože se už Vánoce blíží (you don´t say), tak se na tenhle film určitě podívám, naladím vánoční atmosféru a pravděpodobně chytnu melancholickou náladu v duchu "All I want for Christmas is you."

Dlouhé zimní večery #2 - 5.

              Už podruhé je tu zimní (vánoční) atmosférou prosycený projekt od koho jiného než od Táni!

Nedělní téma zní: Vánoční stromek z knížek

   Upřímně jsem vůbec nevěděla, jak to pojmout. Když jsem zavřela oči a vzpomněla si na tohle téma, vybavil se mi vánoční stromek jakoby smrk ověšený knihami. Ale povězte mi, kde teď legálně sehnat živý stromek? :D Rozhodně totiž nechci skončit jako ta holčička s tatínkem v legendární reklamě na kofolu. No a tak jsem to pustila z hlavy a dnes, když jsem přišla ze školy a podívala se na mojí (teď už značně) velkou knihovničku, najednou mě napadlo knížky naskládat na sebe do tvaru stromečku... No to byla groteska. :D Jak říká můj táta: „Holka, ty máš obě ruce levý." Tak to i dopadlo. Snažila jsem se nejdřív udělat kmen z těch vyšších knížek v knihovně, potom kmen zajistit nějakými bichlemi a nakonec začít nahoru skládat knihy v tomhle pořadí: velká - střední, střední - malá - malá - malá. Ehm..dobrá zpráva, spadlo mi to jenom jednou!

 Táňa svůj "stromek" ozdobila ještě vánočními světýlky, což by mě nenapadlo ani v mých nejtajnějších snech, a tak to máte jen takhle. Určitě se podívejte i na ostatní stromky --> tady.

Teď se tedy konečně  pokochejte mým (značně vratkým) vánočním stromkem z knížek:

                                                     

Dlouhé zimní večery #2 - 4.

              Už podruhé je tu zimní (vánoční) atmosférou prosycený projekt od koho jiného než od Táni!

Dnešní téma zní: Zimní spánek

  Myslím, že teď to zažíváme všichni. Venku je šedo, do ničeho se nám nechce a skoro celý den strávíme nicneděláním. Tak jsem si řekla STOP. Nehodlám takhle promrhat víkend. Včerejšek jsem strávila hlavně čtením, takže dneska mám volno a můžu se vrhnout na můj značně přeplněný program. Vážně nesnáším, jak jsou u nás doma všichni v podzimní depresi a jen koukají na bezduché pořady v televizi. Takže teď jsem si sedla k notebooku, pustila si písničky a řekla si: „Napíšu jeden článek, doufám, že stihnu celou recenzi na Reset a večer sem chci ještě hodit knižní chvilky." Prostě budu s touhle náladou v mlžném oparu bojovat, nesnáším, když potom přijdu do školy a zjistím, že jsem nejenže nic nedělala, ale ani se neučila. Takže tu taky mám na seznamu učení, hraní na flétnu, zhlédnout jednu epizodu seriálu Revenge, chci ještě jít s kamarádkou ven a poklábosit a nakonec chci jít ještě cvičit. Takže celkem přeplněný seznam, nemyslíte? Takže pokud máte stejný problém jako já, zatněte zuby a jde se něco dělat! Šup!

  Nevím, jestli se tomu dá říkat přímo zimní spánek, protože je podzim, ale často mám takovéhle nálady i v zimě, takže k tomu tohle.

  Jak si takhle dokola čtu název dnešního tematu „Zimní spánek", napadly mě tyhle dvě slova: hibernace a medvěd. :D Oboje je samozřejmě z biologie, to už mám z toho, jak se pořád učím. Říkám Vám, druhák je zabijácký! Každý den se učím na zhruba tři předměty, jsem poprvé v životě vzhůru dlouho noci, přicházím na chuť kafi (které mě spolehlivě udrží dlouho vzhůru, protože mám zvýšenou reakci kofein) a už toho mám dost a přeju si, aby konečně začaly zimní prázdniny a já měla konečně tři týdny vytouženého volna. To bude teprve zimní spánek! Úplně to vidím: cukroví, nové knihy, kakao a postel. No není to dokonalá kombinace? A když se k tomu přidá i lyžování a bruslení = klasické zimní aktivity, jsem šťastná a nějaká škola je v tu chvíli někde daleko zahrabaná v koutě mé mysli. Koneckonců do Vánoc je to ještě měsíc a půl, takže zatnout zuby, přetrpět tohle šílené zkouškové období a psaní čtvrtletek a těšíme se na Vánoce. :)

P.S. Proboha kdo už má nakoupené dárky? Já mám jeden. Jeden jediný a už pomalu začínám propadat panice! :D
P.P.S. Ať žije umění prokrastinace! My jedeme dál... ;)

                                                        

Dlouhé zimní večery #2 - 3.

          Už podruhé je tu zimní (vánoční) atmosférou prosycený projekt od koho jiného než od Táni!

Dnešní (nedělní) téma zní: Z pohádky do pohádky

  Znáte to ne? Začínají Vánoce a nejen Tesco praská ve švech, ale i televizní program. Různé stanice se doslova předhánějí, kdo bude v daný čas hrát lepší pohádku nebo vánoční film. U nás v rodině je každoročně takový zvyk, který nás naučil táta. (Mamka ho striktně odsuzuje :D). Vezmeme si televizní program na Štědrý den a Hody vánoční, každý si vezmeme jiný zvýrazňovač a vyznačíme si pohádky a filmy, na které se chceme koukat. Samozřejmě tam pak vznikají různé tahanice o televize, skučení, že dávají naše oblíbené pohádky v jeden čas, dumání nad tím, co si vybrat a nakonec řev, že se někdo po někom opičí. Ach, jak já miluji Vánoce, jsou to svátky klidu a míru. (:D)

 V září už jsem si dokonce dala seznam filmů a pohádek, které musím vidět. Jsou tam například Chobotnice, Grinch, Sám doma, Tři oříšky pro Popelku, nová pohádka s úžasnou písničkou Křídla Vánoc a legendární Mrazík. Jinak samozřejmě je tu i pohádková klasika: Princezna se zlatou hvězdou na čele, Obušku, z pytle ven a tak dále. Pak tu ale taky máme novinky od Dreamworks (na které se moje sestra prostě vždycky musí koukat - a já se koukám s ní :D) Šťastný a veselý Madagaskar, Kung-fu panda slaví svátky a Shrekoleda. Prostě americký kraviny, který můj táta odsuzuje, ale zná je nazpaměť.

V poslední době se mi ale hrozně zalíbily nové pohádky od Disneyho. Nedávno jsem si pouštěla Na vlásku, což je prostě krásná a hlavně vtipná pohádka a teď si stahuju Rebelku, na kterou mě nalákala písnička od Lucky Vondráčkové - no není úžasná?

                                                            
Takže závěr? Bez pohádek a filmů už si ani neumím představit Vánoce. Neodmyslitelně k nim patřily, patří a doufám, že i ve stáří patřit budou...
                                                          

Dlouhé zimní večery #2 - 2.

                 Už podruhé je tu zimní (vánoční) atmosférou prosycený projekt od koho jiného než od Táni!

 Dnešní téma zní: Vánoční seznam přání

   „Milý Jěžíšku," tak vždycky začínal (nejen) můj dopis, do kterého jsem sepsala všechny své dětské touhy a svá přání. Už to budou tři roky, co takové dopisy nepíšu. Docela mě to mrzí, psaní Ježíškovi byla jedna z nejoblíbenějších činností mého předchozího života. Bohužel rodiče už dopis neseberou z ledničky a ráno s vážným výrazem nepronesou: „V noci tu byl Ježíšek. Podívej!" Teď už se na něj jen s divným výrazem podívají a říkají: „Co blbneš? Co chceš k Vánocům?". Co si budu nalhávat, je mi to líto, v tu chvíli mi nějak došlo, že Vánoce už nebudou nikdy jako dřív, už mě nikdy nebude čekat cinkání zvonečku poté, co se táta nenápadně vytratí na záchod, už nikdy Ježíšek neozdobí náš stromeček sám - teď ho zdobíme ráno na Štědrý den s rodiči, už nikdy mi rodiče nebudou nadávat, ať nejím ten salám, abych viděla zlaté prasátko. Co nadělám, věci se mění, nastal čas vytvořit nové tradice...

  Jak už jsem psala výše, rodiče se mě teď ptají: „Co chceš k Vánocům?" A já mám každý rok připravený seznam věcí i s cenami, pečlivě propočítaný a pečlivě rozdělený mezi různé členy naší velké rodiny.  Každý rok se ale modlím za to, aby mě někdo překvapil a dal mi něco, o co bych si sama nemusela říct nebo v případě knih sama koupit (mamce už jsem pro jistotu kladla na srdce, že překvapením nemyslím křiklavě růžovou vestu). Letošní rok také doufám.*crossfingers*

 Má odpověď na „Co chceš k Vánocům?" :

• přála bych si čtečku, moc moc moc bych si ji přála
• knížky - sama jsem si je kupovala takže dostanu: Amy a Roger: Na cestě, Jsem zlomená, Nespoutaná, Železný král a Železná dcera, Srdce netvora, Leviatan a Paranormálové II., III.  
• doufám v nějaké oblečení, které jedeme nakupovat příští týden
• sprcháče, voňavky, deodoranty a zápisníky - neboli to, co dostanu od kamarádek (nepřipadá Vám že mi chtějí taktně naznačit že smrdím? :D)
  •vysněné překvapení
To bude asi tak všechno, musím Vám říct, že se na letošní nadílku moc těším. Sice už teď tak trochu panikařím, protože nemám absolutní tušení, co všem koupím a jak seženu všechnu tu spoustu peněz.. Nooo zkrátka doufám, že jako Ježíšek neselžu.

                                                    

Dlouhé zimní večery #2 - 1.

                 Už podruhé je tu zimní (vánoční) atmosférou prosycený projekt od koho jiného než od Táni!

   Minulou neděli jsem byla úplně mimo a nevšimla jsem si, že už Dlohé zimní večery začaly. Takže to musím rychle napravit.

Dnešní (minulé) téma zní: Láska prochází žaludkem
       

      Snad každý tohle rčení zná, ale každý si představí něco jiného. Já si místo jídla představím naopak šimrání a motýlky v břiše, kvůli kterým nemůžu jíst ani spát. Komu se to ještě nestalo? Ani já nejsem výjimkou. Přijde mi ale těžké (nebo spíš nemožné) psát článek o hladovění a o lásce bude ještě jiné téma, takže se zaměřím na moji další lásku --> jídlo.

    Nebudu se za to stydět, jím ráda, jídlo si ráda vychutnávám a nejsem ani moc vybíravá. Pokud ovšem nepočítám játra, mlíkovku a fastfood.

  Do minulého roku jsem se ale nestravovala moc dobře - to přiznávám. Potom si ale zašla moje mamka za výživovým poradcem a od té doby u nás doma jíme zdravě. U nás teď prostě platí stop smaženým jídlům, bílému pečivu a k mému neštěstí i čokoládě. Sice se mi do toho ze začátku nechtělo, ale teď můžu říct, že se cítím a vůbec celá rodina cítíme líp o 100%. Neříkám, že občas nezhřeším. A co že jsou mé nejoblíbenější prohřešky? Miluju, ne zbožňuju Nutellu. Vždycky když ji jednou za čas koupíme v Německu, tak..mmm.. myslím, že je její život u konce během 2 dnů maximálně... A vůbec tak celkově ulítávám na čokoládě v jakékoliv formě.

Moc ráda bych teď napsala, že jsem druhý Jamie Oliver, bohužel opak je pravdou. Odmalička se mě obě babičky snažily naučit vařit, ale já v tom žádné zalíbení nenašla - což je ovšem všem jedno, takže doma občas uvařím. Umím bramborový guláš, lečo, špagety a počítá se krupicová kaše? Zkrátka žádná sláva, ale snažím se! (většinou) Co se týče teda mého potencionálního partnera, tak vaření u něj asi vyžadovat nebudu, z domova nejsem zvyklá, že vařil muž, takže prostě vezmu kuchařku a něco uvařím sama. Bohatě mi od něj bude stačit snídaně do postele. ;D


Vidíte to jako já nebo to vidíte takhle?