RC Recenze: Deklarace smrti

Původní název: The Declaration
Autor: Gemma Malley
Nakladatelství: Fragment
Díl: 1.
Datum vydání: únor 2013
Počet stran: 256

                             Anotace
Velká Británie, rok 2140. Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán. Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou". Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?

                                Pár slov k obálce
Obálka 2.vydání je nepopiratelně hezčí, ale mně se více k příběhu hodí obálka toho prvního.

                      
              Americká obálka          Anglická obálka            Česká obálka (1.vydání)

                                                                          O autorce

Gemma Malley je anglická autorka, která má na kontě 2 úspěšné série a jednu samostatnou knihu. Její nejznámější Deklarace byla přeložena do několika světových jazyků.



                                              


                                          Můj názor na knihu

Deklaraci jsem už četla dříve (asi tak před třemi lety), ještě pod jménem Přebyteční. Byla to má první dystopie  vůbec a já z ní byla naprosto unešená, tak jsem si řekla, proč si ten pocit nezopakovat a nepříst si znovu Ten příběh.
  
Když jsem knihu četla teď, měla jsem z ní takové rozporuplné pocity. I když, děj mě okouzlil stejně jako při prvním čtení. Dystopický svět, ve kterém byl vynalazen lék na Dlouhověkost a lidé se stávají nesmrtelnými, tedy aslespoň jejich vnitřek... 
   
Anna je Přebytečná, tudíž ta, jejíž rodiče porušili Deklaraci a nevzdali se Dlouhověkosti. Chápejte, když se vzdáte Dlouhověkosti, máte dovoleno mít jedno dítě a z vás se stávají Vyloučení. Není možné být nesmrtelnými a zároveň mít dítě, maximálně u vysoce postavených hodnostářů.
  
  Příběh je vyprávěn Annou, tudíž v ich-formě. Seznamujeme se s životem jako Přebytečné a absurdní společností, která existuje v roce 2140. Co mi na formě knihy vadilo, byla jednoduchost vět. Sice nejsem zrovna příznivce zvlášť rozvinutých souvětí, ale tady jsem je začala docela postrádat. Celkově je kniha napsána hodně jednoduše. Řekla bych, že kdyby si autorka víc pohrála s větami, tak bych knize dala i 5 hvězdiček. Není to přeci jen určeno mladším čtenářům?

  Co se týče postav, tak Annu jsem ze začátku moc nemusela. Byla zářným příkladem vymytého mozku, který udělá vše, co se jí řekne. Díkybohu za Petra a jeho "špatný" vliv na ni, díky tomu jsem Annu na konci příběhu skoro nepoznávala, ale to se v dystopických knihách stává, že? Petra jsem si docela oblíbila, obdivuju jeho vytrvalost, se kterou se vracel za Annou, která ho stále a stále odmítala a šla radši se "stádem".

  Kdybych měla knihu shrnout, tak originální příběh je pro mě plus, zato forma mínus. Takže když jsem to vzala kolem a kolem (a přidala trochu sentimentality), Deklaraci dávám pěkné


                                                                      4/5


    Tímto bych chtěla velice poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.