Recenze: Rudá jako rubín

Původní název: Rubinrot
Autor: Kerstin Gier
Série: Drahokamy
Díl: 1.
Nakladatelství: CooBoo
Datum vydání: únor 2012
Počet stran: 336
                              
          Anotace
Žít v rodině, která je samé tajemství, není pro šestnáctiletou Gwendolyn zrovna snadné. Jednoho dne se s ní zatočí svět a ona se rázem ocitne ve známé ulici, jenže téměř sto let před svým narozením. Vzápětí pochopí, že tím největším rodinným tajemstvím je ona sama. Zbývá jí ale ještě pochopit, jaké nebezpečí člověku hrozí, když se zamiluje napříč časem.



                                             Pár slov k obálce
    No nejsou obálky celé série Dahokamy kouzelné? A to naživo vypadá ještě líp. Nejvíc se mi líbí, krásně vyjadřuje amosféru a částečně i děj knihy.



 Americká obálka    Kanadská obálka         Italská obálka     Španělská obálka        Polská obálka

              
                                                             O autorce

Kerstin Gierová studovala germanistiku, hudební vědu a anglistiku, nakonec však má diplom z psychologie komunikace. V roce 1995 začala psát romány pro ženy, které jsou v Německu velmi úspěšné. Do světa však prorazila teprve svou trilogií Drahokamy o lásce a cestování časem. Knihy již byly přeloženy a do celé řady jazyků a chystá se i film na jejich motivy. Bydlí se svým mužem a synem v malé vesničce poblíž Bergisch Gladbachu.

                       

                                            Trailer k filmu 

                                                                                                        
                                                       

                                                   Můj názor na knihu

                                              „Doba se zbláznila - a vzal to ďas,
                                              že spravovat mám vykloubený čas"                     

                                                         Hamlet

  Série Drahokamy je legendární. Snad všichni ji četli a skoro všichni si ji zamilovali. A protože jsem o ní slyšela už tolik chvály, tak jsem si ani nečetla anotaci. Tedy, věděla jsem o ní dvě věci: cestování časem a Gideon & Gwendolyn.

 Rudou jako rubín jsem navíc četla nadvakrát a to hned ze dvou důvodů. Protože mě při prvním čtení bolela hlava a já už si tak ani pořádně nevybavovala, o čem byla a protože jsem byla nepochopitelně zklamaná. Tak jsem se na ni vrhla podruhé a opravdu, líbila se mi víc! Jenže pořád ne tolik, jak bych čekala. A proč? Vraťte se na začátek, ano, tam, kde jsem psala, že jsem si nepřečetla anotaci. Čekala jsem lásku napříč časem a ono je tam přece jasně napsané: „Láska nezná čas." Takže tady jsem se trochu sekla. Myslela jsem si, že Gideon bude z minulosti a on žije mezitím ve stejném čase jako Gwendolyn. Takže odtud pramenilo mé zklamání.

Tak a teď už konečně přejdu od vlastní blbosti k hodnocení. Rudá jako rubín je krásná, milá knížka plná vtipu, dnešní doby i historie. Moc jsem si oblíbila hlavní hrdinku Gwendolyn, která byla nakonec úplně jiná, než jsem očekávala. Hodně mi připomínala mě, taky je taková zmatená, trochu šílená, má skvělou nejlepší kamarádku a je blázen do Gideona. I když, kdo by se do něj nezbláznil? Ano, někdy je tak arogantní, že jsem si říkala, aby mu do toho nosu nenapršelo, ale je to Gideon, takže vše odpuštěno, ne? ;) Každému je snad jasné, jak to skončí, takže doufám, že nebudu spoilerovat, když řeknu, že oni dva se k sobě vážně hodí.
                         
                                                      Ex hoc momento pendet aeternitas.
                                                      (Věčnost tkví v tomto okamžiku)

    Nejvíc jsem se ale těšila na cestování v čase.  Před Rudou jako rubín jsem četla jen sérii Justin Time a Strážci minulosti. A cestování v čase jsem si zamilovala - nejvíce se mi líbí, že každý cestuje do minulosti úplně jiným způsobem. Tady to je dané dědičnou informací - časocestovacím genem. Zjednodušeně řečeno, je pouze 12 cestovatelů v čase, každý má svůj drahokam a každý s tímto genem po dovršení 17 let v různou dobu elapsují (= neboli cestují do minulosti.) A Strážci s pomocí chronografu toto cestování usměrňují a posílají drahokamy do bezpečných let naší historie.
   
  Jinak se mi na knížce líbila i (prozatím) vedlejší zápletka s Lucy a

Paulem, coby staršími verzemi Gwenny a Gideona. Už se vážně těším na Modrou jako safír, kde jim bude věnováno ještě víc prostoru.

   Přes tohle všechno má knížka i své mínusy. Chyběla mi tam akce a Rudá mi připadala na začátku dost roztahaná. Prakticky se tam něco začalo dít až po polovině knížky. Začátek byl hodně informační, abysme všechno pochopili, takže doufám, že zbytek série bude napěchován výpravami do minulosti. Ostatně, jedna scéna nám to tam slibuje.

 Jak už jsem psala, v Rudé se toho zase tolik nestalo, takže se vážně těším na pokračování: Modrou jako safír a na (doufám) větší dobrodružství.

                                       Čas je řeka, s Rubínem začátek i konec nás čeká.

                                                                           4/5