Recenze: Vlny zmítané smrtí

Původní název: The Dead-Tossed Waves
Autor: Carrie Ryan
Nakladatelství: Mladá fronta
Díl: 2.
Datum vydání: vyšlo v březnu 2012
Počet stran: 424

                          Anotace
Gábi vede klidný život v bezpečí svého městečka u moře, za hradbou. Nechává přátele snít o Temném Městě na pobřeží a sama vše jen pozoruje z majáku. Nic jiného než domov nikdy nepoznala. Nic jiného ke štěstí ani nepotřebuje. Ale život po Návratu nemůže být bezpečný. Existují nebezpečí, která ani hradba nezastaví. Gabrielina matka si myslela, že svá tajemství nechala v Lese rukou a zubů, ale tajemství v jejich světě nezůstávají pohřbena - stejně jako mrtví.
Gabrielin svět se začíná hroutit. Jeden večer za hradbou... Jeden kluk, kterého Gábi znala odjakživa, a jeden zahalený tajemstvím... Jeden okamžik nepozornosti, a půlka Gabrieliny generace je mrtvá, druhá půlka uvězněná. Gábi ví jediné: Jestliže má ještě doufat v budoucnost, musí se postavit lesu z matčiny minulosti.

                                                         Pár slov k obálce
Naživo je obálka mnohem hezčí, než na fotce výše, hlavně díky písmu, které mi přijde spíše rudé než růžové. Obálce bych tudíž dala plný počet bodů, líbí se mi více než ta prvního dílu.




             Hardback vs. Paperback                    Korejská obálka

                              
                                                                                  O autorce
Mladá a nadějná americká autorka Carrie Ryanová se narodila a vyrůstala v městě Greenville v Jižní Karolíně. Vystudovala práva na Duke University School of Law a chvíli pracovala jako advokátka. Odjakživa se bála hororů, zombíků a podobných hrůz. Až její manžel jí tento svět pomohl objevit. Téma zombie a nemrtvých ji zaujal tak, že napsala a v roce 2009 publikovala svůj první román Les rukou a zubů, který se okamžitě stal bestsellerem. O rok později proto následovalo volné pokračování The Dead-Tossed Waves (Vlny zmítané smrtí) a trilogii zakončil román The Dark and Hollow Places (Tma a prázdnota.)


                                            Můj názor na knihu
    Po Lese rukou a zubů jsem jen nedočkavě vyhlížela další díl. Les mi totiž vyrazil dech, protože jsem ještě nikdy nic podobného nečetla, ale..Vlny zmítané smrtí, může se vyrazit dech víckrát?

Vlny zmítané smrtí jsou volným pokračováním Lesu rukou a zubů. Vypravěčkou příběhu už není Mary z Lesa, teď je to její dcera Gabriela a příběh se odehrává zpočátku ve Vistě, městě u Maryina vysněného oceánu. Gábi nebyla nikdy příliš odvážná a snažila se dodržovat pravidla. Jedinkrát uklouzla z bezpečné cesty a vydala spolu se svými přáteli za hradbu a právě ten jeden okamžik změnil celý její život. Konečně to vypadalo, že by mohla mít pěkný a klidný život s klukem, kterého miluje, ale je tu to ale. Gábi nikdy nebyla odvážná, ale co jiného jí zbývá než jí být, když je ve světě po Návratu plného Nečistých neboli mudo, jak jim říkají lidé ve Vistě, a ve městě už zůstat nemůže? Jediná cesta vede Lesem rukou a zubů, takže nech oceán za zády a běž...

   Moje první reakce po dočtení byl naprostý šok. Jen jsem zírala kamsi do prázdna a promítala jsem si celý ten šokující a nejděsivější příběh, co jsem kdy četla. Carrie Ryan doslova zhmotnila mou největší noční můru. Po celou dobu mi po zádech běhal mráz a od první až do poslední stránky jsem byla napjatá, protože autorka je mistryní šoků. Nejdřív vás ukolébá něžným okamžikem a v další chvíli tam vtrhnou zombie, prahnou po krvi a nám nezbývá než jen bezmosně lapat po dechu. Tolik k tomu, co jsem při knížce cítila. Neustálý děs. Ale i přes něj se Carrie podařilo do knihy vměstnat víc než jen jednu kapku romantiky, vlastně jí tam bylo na takovouhle dystopickou kruťárnu docela dost. Ne, že bych si nějak stěžovala. ;)

S Gábi jsem naprostou většinu knihy soucítila. Bože můj, to co zažila ona by mě dostalo do blázince a teď nepřeháním. (:D) Ze začátku to byla taková srabanda, ve které jsem se přímo viděla. Na konci ale byla odvážná, silná, plná nadějí a lásky, a to i přesto, že žije ve světě plného smrti. Bylo zajímavé sledovat, jak se v průběhu knihy našla a všechny dílky skládanky v jejím životě konečně zapadly na své místo. No, vlastně ne všechny, tak doufám, že je najde v dalším díle. V knize samozřejmě nechyběl milostný trojúhelník. Catcher nebo Elias? Vlastně od začátku víte, jak skončí, ale tady šlo spíš o to přesně jak a víte co? Nakonec to skončilo částečně tak, jak jsem čekala a částečně ale úplně jinak, takže tlačte sem další díl. Nesmím zapomenout na Mary, na kterou jsem byla od minulého dílu zvědavá a ukázala se ještě daleko chytřejší a odvážnější než jsem čekala. Její postavu jsem si moc oblíbila a doufám, že jí dá autorka alespoň ždibíček prostotu i ve Tmě a Prázdnotě.
   Autorčin styl psaní jednoduše žeru. Do 400 stránkách vměstnala tolik děje, šoků, romantiky, zvratů, dalšího šoku, života, že mi z toho jde ještě teď hlava kolem. Zkrátka vytvořila úžasnou knížku, která je plná myšlenek o dystopickém světě, který vykreslila opravdu reálně. A už jsem říkala, že miluju poslední stránku z Vln? Ten konec se jí vážně povedl, sice jím něco ukončila, ale zároveň otevřela nový příběh, o kterém doufám, že bude stejně dobrý jako tenhle. Ale jestli bude, tak budu muset dát šest bodů z pěti, protože Vlnám zmítaným smrtí dám...

                                                          
                                                      5/5

Zdroje: goodreads
             we♥it