Recenze: Nářek

Originál: Lamnt: The Faerie Queen´s Deception

Autor: Maggie Stiefvater

Nakladelství: Motto

Počet stran: 295 stran

                               Anotace
Pro šestnáctiletou Deirdre Monaghanovou jsou v životě důležité jen dvě věci: její harfa a nejlepší kamarád James. Pak se ale zúčastní zcela obyčejné hudební soutěže, jakých absolvovala už desítky, a náhle se kolem ní začnou dít zvláštní věci. V trávě roste příliš čtyřlístků a všude se objevují záhadní krásní cizinci, které často nikdo kromě ní ani nevidí. Zdá se, že bytosti, které dosud znala jen z pohádek, jsou skutečné a ona má s nimi něco společného… Jenže ne všechny pohádky mají šťastný konec.

                             Můj názor na knihu

  Deirdre má účinkovat na další hudební soutěži. Všechno je jako dřív, před vystoupením musí jít "vyklopit" svou nervozitu, ale tentokrát tam někoho potká. Luke Dillon Deirdre učaruje, rozhodne se s ním účinkovat a od té chvíle se všechno změní. Stále ve svých věcech objevuje čtyřlístky a má pocit, že svět, jaký viděla dřív se teď změnil, existují víly?
  Nářek jsem si chtěla přečíst proto, že jeho autorkou je Maggie Stiefvaterová, autorka mojí oblíbené série vlci z mercy falls. Potom jsem na ní ale na nějakém blogu četla velmi negativní recenzi a od zakoupení téhle knížky jsem upustila, radši jsem si ji půjčila z knihovny. Dalo by se říct, že toho trochu lituju.
  Od Nářku jsem nic neočekávala, a tak jsem byla hned na začátku mile překvapená. Nářek je velmi čtivý a já se hned ponořila do děje, který mi byl ihned blízký. Sama hraju na flétnu už osm let, a tak vím, jaká je nervozita před vystoupením, ale u mě naštěstí není taková, abych musela před každým vystoupením zvracet. V knize jsou i písničky, které Deirdre hraje, to se mi hrozně líbilo, navíc písnočky měly pěkný text.
   Deirdre mám ráda, je to taková příjemná, "obyčejná" hrdinka. A to, že potom objevila své schopnosti byl v knížce příjemný zvrat. Celkem se mi líbil i Luke Dillon, i když nad jednou pasáží jsem vážně musela kroutit hlavou a řála jsem si, aby ho Deirdre nechala plavat. Ale nakonec jsem byla ráda, že to neudělala, i když měa vážně dost příležitostí. Neodepsala ho ani po tom, co slyšela a viděla a že toho bylo dost. Ale v ásce je asi možné odpustit cokoliv. :)
  Maggie Stiefvaterová má takový nenucený styl. Všechno je podáno s lehkostí, i krvavé scény. Když jsem o tom, trochu přemýšlela, přišlo mi to takové až lyrické. Chápu, že všem styl Stiefvaterové nesedne, ale mě se tenhle styl líbí a k Nářku se hodí.Nářek je rozdělen do 6 knih a každý začátek provází jedna báseň. To jsem uvítala, protože básně mám ráda.
 A jak už to ta bývá, ti zlí hlavní hrdinku podcenili a ona je mocnější, než si mysleli. Nářek skončil tak, jak jsem nečekala (já vlastně netušila, jak to skončí). Kniha má celkem otevřený konec, ale dokázala bych si předtavit, že to takhle skončí. Nicméně se už těším, až si začtu do druhého dílu tohohle pěkného vílího příběhu. Dlouho jsem o tom, přemýšlela, nakonec nedám plný počet bodů, to si schovávám na Soužení.

                                                                           4,5/5