Recenze: Drakie

Původní název: Firelight
Autor: Sophie Jordan
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran:  295

                                     Anotace
Jacinda od malička žije s cejchem výjimečnosti a ví, že každý její krok je sledován. Touží ale po svobodě rozhodovat se sama za sebe. Když poruší nejposvátnější zásadu svého druhu, skoro za to zaplatí životem. Zachrání ji krásný cizinec, který byl poslán, aby lovil takové, jako je ona, potomky draků, kteří na sebe dokážou vzít lidskou podobu. Jacindina rodina je nucena uchýlit se do světa smrtelníků, kterému není lehké se přizpůsobit...

                        O obálce

Obálka Drakie je úžasná. Na první pohled mě zaujala modelka s drakijskou kůží kolem očí a zúženými zorničkami. Font písma ji celou skvěle doplňuje.

         

Americká obálka                   Italská obálka                    Německá obálka               Holandská obálka

Americká obálka je skoro stejná jako ta naše, takže se mi líbí. Italská je také podobná, až na zelené šupiny, ale k Jacindě se mi to nehodí. Jinak mě ale fascinuje. Holandská obálka je zajímavá, ty šupiny na rameni mi ale připadají divné, vypadá to trochu jako znetvořená kůže. Celkově se mi světové obálky docela líbí, všechny jsou zajímavé.
                                 Můj názor na knihu

  Drakie jsem dostala k Vánocům a hned jak jsem měla po rozbalování trochu času, tak jsem se do ní pustila. Vybrala mi ji totiž Aynarra v Měsíčním párování. Jejím výběrem jsem byla víc než potěšená a hned 24. jsem se dala do čtení. Hned na začátku je výrok:

„Když jednou okusíš létání, budeš už navždy kráčet po zemi
s pohledem upřeným k nebi, protože jsi tam byl
a neustále se tam budeš toužit vrátit.ƒ"
       LEONARDO DA VINCI

  A kdybych celý příběh hodně zjednodušila, tak o tom vlastně kniha je.

  Hned na začátku nás autorka vrhne do světa drakiů a jejich schopností a od toho okamžiku jsem se od Drakie nemohla odtrhnout. Příběh byl celkově podán velice poutavě a byl psán lehkým stylem, takže jsem měla knihu přečetenou za jeden večer a jedno ráno.
   Nejvíc se mi na knize líbil svět drakiů. Sice se v něm neodehrávala kniha dlouho, ale v druhém díle by mělo, a už se vážně nemůžu dočkat. Drakiové, to je pro mě něco nového a originálního, to jsme tu ještě neměli (teda alespoň já jsem nic takového ještě nečetla :) ). Potomci draků. Když jsem si poprvé četla anotaci, říkala jsem si, jak asi vypadají a představovala jsem si je... no to radši ani nechtějte vědět. ;) Nakonec jsem byla mile překvapená, jak autorka drakie popsala a jak krásné a ladné bytosti z nich udělala. Bezpochyby je to po všech těch upířinách příjemná a osvěžující změna.

   Co se týká hlavní hrdinky Jacindy, tak tu jsem si hned oblíbila. Byla mi sympatická od začátku až do konce a vždycky jsem ji chápala (což se mi tak často nestává). Líbila se mi její povaha a její odhodlanost neztratit spojení se svou drakií za každou cenu.  Další mojí oblíbenou postavou byl Will, lovec drakiů, kterého Jacinda potkala hned na začátku. Willa jsem měla ráda už od prvního okamžiku, taky kdo by neměl. ;) A nakonec Cassian, o kterém pořád nevím, co si mám myslet, ale i přesto, jak se k němu chová Jacinda, se mi líbí. Zato koho jsem si zase tolik neoblíbila, byla Tamra a Jacindina matka. Jejich počínání jsem jednoduše moc nechápala a místy mi připadalo docela nelogické, ale třeba to bylo tím, že jsem si tolik zamilovala drakie.
    
Tak abych to shrnula. V Drakii se toho odehrává samozřejmě ještě mnohem víc, ale abych vám tu toho moc neprozradila ;). Drakie se mi jednoznačně líbila a hned ji můžu zařadit do mých nejoblíbenějších knih. Sophie Jordanová podle mě skvěle píše a vytvořila krásný příběh, při kterém jela má představivost na plné obrátky. Takže jestli máte rádi trochu fantasy, dobrodružství a romantiky, tak se vám tahle knížka bude určitě líbit, alespoň stejně tak, jako mně a proto ji dávám...

                                                                     5/5