Recenze: Pod nekonečnou oblohou

                               Anotace
První díl futuristické postapokalyptické trilogie na pomezí fantasy, romance a dobrodružného příběhu. Hlavní hrdinové, Aria a Perry, pocházejí ze dvou radikálně odlišných společenských vrstev a vlastně by se neměli nikdy setkat, natož navázat vztah. Aria patří mezi obyvatele uzavřeného, vysoce technicky rozvinutého a izolovaného města, Perry zase do nebezpečného přírodního světa. Když Ariu vykáží z města za zločin, který nespáchala, domnívá se, že ji čeká okamžitá smrt – ve volné přírodě nemá šanci přežít. „Divoch“ Perry je pro ni jedinou šancí, jak se zachránit. Zakázaná láska a rozpolcená civilizace vzbuzuje mnoho filozofických, morálních a etických dilemat zrcadlících se v neobyčejném vztahu dvou hlavních hrdinů.

                         Můj názor na knihu

 Už dlouho jsem na tuhle knihu slýchávala samou chválu. Chtěla jsem se přesvědčit o tom, jestli je vážně tak dobrá, a tak jsem si ji přečetla.

   Ze začátku jsem se trochu bála, jestli jsem knihu nepřecenila. nějak jsem si nemohla zvyknout na výrazy jako: Lusky, Obchod se smrtí, Krvepán a Blaženost, ale za chvíli se mi tyhle názvy zalíbily. Bylo to tím, že se příběh tak úžasně rozběhl. Velký zvrat a setkání dvou hlavních hrdinů a děj byl hned zajímavý.

  Už od začátku se mi líbila Ária. Nevzdávala se, nebyla naivní a vůbec byla silná, což mi bylo hodně sympatické. Samozřejmě nejlepší bylo, jak se pomalu nenávist k Perrymu mění v něco jiného. Snad poprvé, co jsem četla nějakou knihu se kluk zamiloval dřív do dívky než ona do něho. To bylo pěkné a vznikly tak zajímavé situace.

 Líbilo se mi, že i samotný příběh je originální. Ještě nikdy jsem nečetla knihu, která by se odehrávala v takovém prostředí. Éterové bouře a virtuální světy, to bylo pro mě něco nového a právě proto se mi tahle knížka tak líbila. i rozvržení kapitol bylo pr mě něco nového. Kapitoly se střídají s pohledy Áriy a Peregrina, ale nejsou napsány jejich pohledy, ale pohledem vypravěče, což se mi líbilo.                                          

 Jediné, co mi na knize vadilo, ale co nebyla chyba autorky, byly chyby. Takové divné překlepy, které se ze začátku objevovaly skoro na každé stránce. Někdy mě to opravdu štvalo, protože se mi zdálo, jako by tu knihu nikdo neopravoval. Když jsem knihu dočetla, hledala jsem poděkování, ale žádné jsem nenašla. Většinou tam nějaké bývá, ale asi autorka neměla komu poděkovat.

 Pod nekonečnou oblohou je napínavá kniha, kde se chvíle napětí a doborodružství proplétají s romantikou. Podle mě jedna z nejlepších knížek, která je podle mě na úrovni Dokonalého páru, takže dávám zasloužených...

                                                          
                                                                          5/5
Už se vážně nemůžu dočkat dalšího dílu...