Favour at Books: Recenze: BZRK

Původní název: BZRK
Autor: Michael Grant
Žánr: Sci-fi thriller
Série: BZRK
Díl: 1.
Nakladatelství: CooBoo
Datum vydání: leden 2013
Počet stran: 336

Anotace

Nano. Svět uvnitř lidského těla, svět v mase, svět mezi nervovými zakončeními. A v něm se odehrává bitva mezi těmi, kdo chtějí ovládnout lidskou mysl, a těmi, kdo jim v tom chtějí zabránit. Mezi nimi jsou i Noah a Sadie, jejichž blízké zničil boj o moc, který vedou bratři Armstrongovi, podivná Dvojčata, která touží ovládnout svět a vytvořit utopickou společnost bez konfliktů a válek, bez hladu a strádání. Jenže jak vést válku v nanosvětě, kde stačí šikovně „předrátovat“ pár nervových spojení a z člověka je rázem jen loutka? Strhující thriller, který balancuje na tenké hranici mezi realitou a šílenstvím.

Pár slov k obálce

Nechápu, proč obálka BZRKU vypadá tak mdle na monitoru, a tak skvěle naživo. Ve skutečnosti se toiž písmo měděně leskne a to "oko" je azurovo-zelené. Navíc se mi moc líbilo, že když jsem sundala přebal, tak samotná kniha byla pouze černá - bez jakéhokoliv nápisu. To se mi vážně hodilo řeba ve škole nebo na zastávce, kde lidé (ač nečtou) stále koukají, co čtete vy. Skvělá malá vychytávka!

BZRK (BZRK, #1)

Originální obálky Turecká obálka

O autorovi

Anglický historik a numismatik, který si jako jeden z mála historiků získal opravdové uznání od vědecké a čtenářské veřejnosti. Napsal a editoval více než padesát populárně naučných knih a překladů, zabývajícíh se od římských mincí přes erupci Vesuvu až po starověké náboženství. Sám sebe popisoval jako ,,jednoho z velmi mála nezávislých badatelů na poli vědy; opravdový fenomén". Kromě odborných publikací a překladů sepsal roku 1994 autobiografii, nazvanou My First Eighty Years (Mých prvních osmdesát let; česky nevyšlo).

Michael Grant se narodil v Londýně, vystudoval antiku na Trinity College, Cambridge a poté působil jako profesor na Edinburgh University. Roku 1946 byl vyznamenán cenou OBE, roku 1958 pak cenou CBE.

Můj názor na knihu

BZRK je jedna z těch knih, které jsem si koupila v takové té nakupovací horečce, ale potom jsem ji nechala dlouhou dobu ležet nepřečtenou na poličce. Znáte to. „Dnes na to nemám náladu.“ nebo „Příště už si ji určitě přečtu“. A skutek utek. Naštěstí jsem se jednoho dne dostalo do „sci-fi rauše“ a vážně jsem si chtěla nějaké sci-fi přečíst a ~~ruka~~ volba padla na BZRK.

Kniha se odehrává střídavě ve Velké Británii a v Americe. Myšlenkou celého příběhu jsou nanoboti nebo bioti ovládáni lidskou myslí. Lidé tzv.cukači se potom mohou vydávát dolů do masa a člověka „předrátovat“. Cukači mohou člověka zabít, způsobit to, že se do někoho zamilujete nebo naopak že na někoho zapomenete. Stručně řečeno zuří globální válka, ale okem je neviditelná. A co by to bylo za příběh, abychom neměli dvě strany. Na té jedné jsou to dvojčata Armstrongova (neboli AFD nebo Armstrongovy Famózní Dárky) a na té druhé BZRK. Šílená jízda může začít…

Hlavními hrdiny knihy jsou Sadie a Noah. Aby to bylo ale ještě

zajímavější, autor nás nechává nahlédnout i do příběhů ostatních postav – i když stále zůstává v er-formě. Sadie a Noah, rozdílnější už být nemohou, se mají stát novými cukači BZRKU a naštěstí pro nás je také hodí přímo do vody. Ve spoustě recenzí jsem četla, že se lidé nedokázali moc dobře zorientovat kvůli spoustě jmen a vhození nás čtenářů přímo do akce. Já se k nim chtě nechtě musím přidat. Přeci jenom jsem ještě nebyla vycvičená Hrou o trůny, a tak jsem si jenom namáhavě cpala do hlavy všechny postavy i s jejich přezdívkami a + stranu, na které stojí. Nevýhodou pro mě bylo, že postavy stále přibývaly, takže sotva jsem si stihla zapamatovat všechny staré, přišly nové. Od druhé poloviny knihy se to ale zlomilo a já jsem si mohla v klidu vychutnávat příběh, aniž bych si lámala hlavu, ke které straně daný cukač patří.

Největším lákadlem téhle knihy je bezesporu nano (neboli svět dole v masu). Chápu, že někomu se hodně rozvité a barvité popisy nana nemuseli líbit, ale já jsem je jako milovnice biologie a chemie zbožňovala. Michael Grant to navíc podal tak výborně, že má představivost jela na plné obrátky. Navíc moc dobře věděl o čem mluví, za což jsou u mě vždy bod navíc.

Většinou to v knihách ani nezaznamenám, ale v BZRKU jsem si nemohla nevšimnout. První kapitola téhle knížky byla zdaleka nejakčnější a nejzajímavější první kapitolou za dlouhou dobu. V tomhle duchu se vlastně táhla celá kniha. Anotace slibuje nervy drásající thriller a já musím souhlasit. Michael Grant si totiž nebere servítky a klidně nechá plavat mozek v pivě už na 21.stránce. K mé smůle se nebojí zabíjet ani postavy, takže mi na prvních stránkách zvesela zemřela oblíbená postava. Autor má vážně smysl pro humor.

Nejvíce jsem na téhle knize ocenila originálnost a dějovou nadupanost. Protože v jaké knize máte pohromadě znetvořená dvojčata, touhu sjednotit mysl celého světa, nanoboty, rozplizlé mozky a lásku? Ano, i lásku sem stačil autor „vecpat“. Tahle láska je ale spíše taková pozvolná, nenásilná a k mé mu štěstí dokonale uvěřitelná (což je někdy po těch přeslazených YA úleva). S dějem v BZRKU Grant také nešetří, při čtení jsem byla jako na jehlách. V téhle knize navíc pro postavy platí přísloví: „Nevíš dne ani hodiny.“ No nedodává to tomu příslovečný šmrnc?

V recenzích se často můžete dočíst, že tahle kniha je šílená. A ptáte se, jestli vážně je? Šílená asi ne, ale pološílená určitě. Někdy jsem nestačila doslova „valit oči“, co že si autor za bizarnosti vymyslel. Na druhou stranu se mi to šíleně moc líbilo, ~~to bude asi tím, že jsem šílená čtenářka~~. Ehm, takže pokud stále váháte a necháváte BZRK ležet ladem na poličce jako já, tak ho rychle vyndejte a koukejte se začíst, protože tohle je jízda. Možná šílená, ale skvělá!

P.S. Jsem to jenom já nebo název téhle knihy četl ještě někdo jako BRZK?