Recenze: Jsem zlomená

Původní název: Unravel Me
Autor: Tahereh Mafi
Žánr: Young Adult, Dystopie
Série: Shatter me (Jsem zlomená)
Díl: 2.
Nakladatelství: CooBoo
Datum vydání: srpen 2013
Počet stran: 392

Anotace

Tik
tak
tik
tak
tik tak tik tak…
Už je skoro čas
na válku!

Juliette uprchla ze spárů Warnera do Bodu Omega, což je místo ideální pro lidi, jako je ona. Pro lidi s darem. A také je to hlaví ústředí hnutí odporu proti stávajícímu režimu. Konečně je volná a nikdo ji nechce použít jako zbraň. Konečně může svobodně milovat Adama. Ale nikdy se nezbaví svého vražedného dotyku.
A ani Warnera, který po ní touží víc, než by bylo zdánlivě možné.

V druhém díle této dystopické trilogie musí Juliette učinit několik životně důležitých rozhodnutí. Musí zjistit, co vlastně chce a o čem si myslí, že je to správné. A možná bude muset volit mezi srdcem a Adamovým životem.

Pár slov k obálce

Nakladatelství CooBoo u prvního dílu  překvapilo svou vlastní obálkou, která se setkala jak s pozitivní reakcí, tak s tou negativní ze strany těch, kterým se líbila více originální obálka. Bohužel pro tyto nadšence (a dobře pro mě) je obálka 2.dílu opět z dílny CooBoo a já musím říct, že se mi líbí, i když přeci jenom o chlup méně než Jsem roztříštěná. Na druhou stranu mi připadá, že se originální obálka k ději v Jsem zlomená hodí víc, protože tak na mě i působila - zamrzle.

        
         Původní obálka         Australská obálka     Německá obálka       Turecká obálka

O autorce

Tahereh Mafi se narodila r. 1988 v malém městě kdesi v Connecticutu, v současné době ale žije v Orange County v Kalifornii, kde pije příliš mnoho kávy a zjisťuje, že počasí je na její vkus až moc dokonalé. Pokud zrovna nečte žádnou knížku, můžete ji načapat při čtení bombónových obalů, kupónů nebo starých receptů. Shatter Me (Jsem roztříštěná) je její první román, který bude mít dvě pokračování - druhý díl je Jsem zlomená a třetí je v USA horkou novinkou. Hotová je jedna novela, autorka plánuje ještě další dvě.

Můj názor na knihu

Recenze obsahuje spoilery na předchozí díl

  U nějakých sérií mám problém si vybavit konec, určité scény nebo jména postav. U téhle série to pro mě kupodivu nebyl vůbec žádný problém. Ostatně Jsem zlomená začíná přesně tam, kde Jsem roztříštěná skončila – v Bodě Omega. Juliette se právě nachází v samém srdci Obnovy a i když by měla být šťastná, že unikla Warnerovi a může být konečně s Adamem, tak není. Je přece v bezpečí… nebo ne? V Bodě Omega jsou lidé jako ona, ale Juliette přesto vidí svou odlišnost, stále musí nosit své rukavice, lidé před ní stále ustupují a vyhýbají se pohledem. Pomyslnou korunu tomu dodá její komplikovaný a komplikovanější vztah s Adamem. Navíc nemůže přestat myslet na něho, na Warnera. 

Osamělost je podivná věc.

  Původně jsem tuhle recenzi chtěla psát trochu jinak. Chtěla jsem udělat sloupec „Co se mi nelíbilo“ a „Co se mi líbilo“, přičemž ten druhý by skoro zel prázdnotou. Nakonec jsem se ale rozhodla to udělat tak, jak to dělám vždycky. Předem ale říkám všem fanouškům, že tahle recenze se Vám asi moc líbit nebude, protože:

Přikrade se k vám, potichu a nenápadně, v temnotě noci se usadí vedle vás a ve spánku vás hladí po vlasech.

 

  Řeknu to tak, jak to cítím. Tohle.bylo.něco.strašného. Pro mě zatím nejhorší kniha roku 2014 a horký aspirant na nejhorší hrdinku roku. A proč? Dvě slova: hlavní hrdinka. Juliette jsem naprosto nemohla vystát. Podle mě je to bezcharakterní, ukňouraná, naivní, podlá a s prominutím pitomá postava. Uff, konečně jsem to ze sebe dostala. Jak jsem už řekla, nemohla jsem ji vystát, nemohla jsem vystát její chování, její myšlenkové pochody a vůbec všechno, co udělala. Právě když jsem četla tuhle knihu, uvědomila jsem si, jak moc jiné a skvělé jsou hrdinky typu Katniss nebo Rose a jak moc se od nich hrdinka typu Juliette liší. Zoufale jsem toužila po hrdince, která se nesesype na každé druhé stránce, která neopěvuje „hrající svaly“ a božskou dokonalost Warnera na každé třetí stránce, a která má to NĚCO, pro co si ji zamilujete. Chápu, že autorka chtěla Juliette ze začátku slabou a na konci silnou, ale podle mě se jí to celkově vůbec nepovedlo. Juliette „to“ totiž dojde až v poslední kapitole (73), takže mě do té doby stačila otrávit natolik, že jsem se do dočtení téhle knihy musela nutit.

Obtočí se vám kolem kostí a zmáčkne vás tak silně, že se nemůžete pořádně nadechnout, šustí vám po kůži, takže neslyšíte vlastní puls a přitiskne vám své rty do vlasů na krku.

  Dalším zklamáním pro mě byl v téhle knize děj. Anotace, že vypukne válka a tudíž jsem si myslela, že celá tahle kniha bude právě o válce. Zklamání? Určitě. Největší akce celé knihy byla smrsknutá na pár posledních kapitol na konci, bohužel. Bylo vidět, že akce není autorčina silná stránka, a tak se celá kniha odehrávala v duchu „vnitřní cesty“ hlavní hrdinky. Podle minulého odstavce asi chápete, jak moc mě to celou knihu žralo a deptalo. Příběh celé knihy na mě celkově působil dost naivně a třešničkou na dortu pro mě byl konec, kdy byla nejmenovaná postava  střelena kulkou přímo do srdce a umírala ještě 5 stran…

Naplní vám srdce až po okraj, noc co noc leží vedle vás, vysává světlo ze všech koutů.

  Výše jsem psala, že tahle kniha je hlavně o Juliette a její proměně. Ale nezní Vám to jako nuda? Nebojte se, pro spestření sem totiž Tahereh Mafi dala milostný trojúhelník. Ve většině případů je naprosto jasné s kým daný hrdina skončí, přiznám se, že tady to tak jednoznačné není. V 1.díle byl  Juliettiným jasným favoritem Adam, ale v téhle knížce dala autorka nespornou výhodu Warnerovi, protože Adam se začal chovat s prominutím jako pitomec. Litovala jsem všechny, kdo byli po Jsem roztříštěná team Adam. Bůh ví, jak se to nakonec zamotá a s kým Juliette skončí, i když sama mám ( a viděla jsem, že i spousta dalších) jasný tip.

Stane se vaším stálým společníkem a klepne vás po rukou, kdykoliv se jí zkusíte postavit.

  Tahereh Mafi má jednoznačně nezapomenutelný styl. Píše poutavě, neobyčejně, v metaforách a nezapomenutelně přeškrtaným písmem, které jsem zatím viděla jen v jejích knihách. Až napíše něco s jiným příběhem a jinou hrdinkou s jiným pohledem na svět, tak si to určitě přečtu. Teď ale píšu recenzi na tuhle knihu, takže musím říct, že podle mě tenhle svůj neskutečný styl úplně pohřbila. Jak Juliette, tak milostným trojúhelníkem, tak příšernou naivitou celého příběhu a téměř nulovým dějem. Většině lidí se to líbilo, ale já udělala nový rekord v obracení očí vsloup a bezmocném úpění.

1,5/5

Zdroje: anotace & obálka - goodreads.com
              o autorce - databazeknih.cz 
              doprovodné obrázky -  weheartit.com